"Kolovací příběh" pokračuje :) Zapojte se, prosím Tady :)

Prolog

26. června 2009 v 18:11 | mrně
doufám, že se bude líbit :)




Byla jsem jako každá jiná holčička v našem světě. Létala jsem na košťátku, hrála si se zvířátky, pokoušela se kouzlit, ale pak se všechno změnilo, když přišel On. Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit všechno změnil. Rodiče mě začali učit, jak mučit lidi, jak se jim dostat do mysli a jak je zabít....bylo mi deset. Rok na to jsem nasoupila do Bradavic. V té době existovala jen jedna kolej-všechny ostatní Pán zla zrušil. Také dohlížel na to, aby byli učeni vznešenému umění kouzel pouze čistokrevní kouzelníci. Bylo to strašné, i já jsem tam patřila. Téměř každý večer jsem byla s nimi, každý večer jsem vraždila a mučila nevinné příliš statečné lidi, kteří se mu postavili, takové kteří by měli žít. To já jsem měla umírat, to mě měli mučit, to mně měli číst myšlenky a manipulovat jimi.....
Jedinou útěchou mi bylo, že jsem to dělala rychle. Nikdy jsem je nemučila, a když jsem jim manipulovala myšlenkami, utěšovala jsem je....Byla jsem jiná, slabá, ale ne dost,. silná, ale ne dost...Nikdo to nikdy nezjistil. Má nitrobrana byla dost silná na to, abych i Pánu zla zabránila čtení myšlenek a fyzická bolest....dala se vydržet. Možná to bylo díky létům praxe. rodiče, když mě učili černé magii, mě mučili, když jsem někomu nechtěla ubližovat nebo když mi to nešlo. Mysleli si, že to ve mně vzbudí zuřivost a nenávist, ale tak to nebylo...spíš jsem litovala těch, kterým to budu způsobovat. Nenáviděla jsem samu sebe...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.